Jdi na obsah Jdi na menu
 


Voda je i ve vesmíru ne jen na Zemi

22. 5. 2008

Ve vesmíru se velké množství vody nachází v molekulárních mračnech v mezihvězdném prostoru. Také protoplanetární mlhovina, ze které vzniklo Slunce a celá Sluneční soustava, obsahovala velké množství vody, z níž část se zachovala v Oortově oblaku, kde se z ní zřejmě ještě dnes tvoří nové komety. Jádra komet obsahují desítky procent vody. Podle jedné z teorií právě komety zanesly na Zemi většinu vody, která zde v současnosti je.

Také některé měsíce planet, tělesa Kuiperova pásu a transneptunická tělesa jsou převážně tvořena vodou v pevném skupenství. Velký podpovrchový oceán vody se předpokládá na Jupiterově měsíci Europa.

V červenci 2007 bylo oznámeno (viz [1]), že se voda v plynném skupenství nachází i na extrasolární planetě — konkrétně na planetě HD 189733b, nacházející se 63 světelných let od Země v souhvězdí Lištičky.

  • plynná (vodní pára)
    • Merkur-3,4 % v atmosféře
    • Země – stopy, záleží na podnebí
    • Mars 0,03 % v atmosféře
    • Jupiter 0,1 % v atmosféře
    • Saturn 0,1 % v atmosféře
    • Enceladus (měsíc planety Saturn) – 100 % v atmosféře
  • kapalná:
    • Země – 71 % povrchu
    • Europa (měsíc planety Jupiter) – náznaky, protože na povrchu je led
    • Io (měsíc planety Jupiter) – málo nebo žádná voda (předpoklad)
  • zmrzlá voda (led)
    • Mars – výskyt potvrdila na pólech orbitální sonda Mars Express
    • Pluto – odhad, že led tvoří asi 30 % Pluta
    • Europa (měsíc planety Jupiter) – na povrchu je led
    • Phoebe (měsíc planety Saturn) – předpoklad podle hustoty
    • Enceladus (měsíc planety Saturn) – velmi pravděpodobný předpoklad
    • komety – předpoklad
    • okraje mlhovin, např. v Oortově oblaku – předpoklad
  • není vůbec:
    • Venuše
 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář