Voda je i ve vesmíru ne jen na Zemi
Ve vesmíru se velké množství vody nachází v molekulárních mračnech v mezihvězdném prostoru. Také protoplanetární mlhovina, ze které vzniklo Slunce a celá Sluneční soustava, obsahovala velké množství vody, z níž část se zachovala v Oortově oblaku, kde se z ní zřejmě ještě dnes tvoří nové komety. Jádra komet obsahují desítky procent vody. Podle jedné z teorií právě komety zanesly na Zemi většinu vody, která zde v současnosti je.
Také některé měsíce planet, tělesa Kuiperova pásu a transneptunická tělesa jsou převážně tvořena vodou v pevném skupenství. Velký podpovrchový oceán vody se předpokládá na Jupiterově měsíci Europa.
V červenci 2007 bylo oznámeno (viz [1]), že se voda v plynném skupenství nachází i na extrasolární planetě — konkrétně na planetě HD 189733b, nacházející se 63 světelných let od Země v souhvězdí Lištičky.
- plynná (vodní pára)
- Merkur-3,4 % v atmosféře
- Země – stopy, záleží na podnebí
- Mars 0,03 % v atmosféře
- Jupiter 0,1 % v atmosféře
- Saturn 0,1 % v atmosféře
- Enceladus (měsíc planety Saturn) – 100 % v atmosféře
- kapalná:
- Země – 71 % povrchu
- Europa (měsíc planety Jupiter) – náznaky, protože na povrchu je led
- Io (měsíc planety Jupiter) – málo nebo žádná voda (předpoklad)
- zmrzlá voda (led)
- Mars – výskyt potvrdila na pólech orbitální sonda Mars Express
- Pluto – odhad, že led tvoří asi 30 % Pluta
- Europa (měsíc planety Jupiter) – na povrchu je led
- Phoebe (měsíc planety Saturn) – předpoklad podle hustoty
- Enceladus (měsíc planety Saturn) – velmi pravděpodobný předpoklad
- komety – předpoklad
- okraje mlhovin, např. v Oortově oblaku – předpoklad
- není vůbec:
- Venuše